Gymnázium Chotěboř - hostitelská instituce pro jazykové asistenty

Paní Glock byla čerstvě vystudovanou učitelkou německého jazyka a teologie, jejíž pobyt včetně platu plně hradil evropský fond pro celoživotní vzdělávání. V lednu 2012 nastupovala paní Glock na svou školu v Německu, proto byla zvolena minimální délka pobytu, která činí tři měsíce. Protože se jí však na naší škole velmi líbilo a dařilo, prodloužila si svůj pobyt na vlastní náklady o jeden týden.

Ale ani ostatní skupiny německého jazyka nepřišly zkrátka. Navíc si paní Glock domluvila spoustu individuálních odpoledních konverzací se zájemci o německý jazyk a účastnila se také různých exkurzí, které škola během jejího pobytu u nás organizovala.

Tím, jak se paní Glock plně zapojovala do života školy, tak se jí podařilo naučit se také velmi dobře českému jazyku.

Mein Aufenthalt in Vysočina, einer reizenden Gegend im Herzen der Tschechischen Republik, war rundum ein Erlebnis, eine intensive Zeit voller prägender Erfahrungen. Ich hatte das Glück, hier einen wunderbaren sonnigen und farbigen Herbst zu erleben, der bis zum Beginn der Adventszeit reichte. Die Landschaft - auf ausgedehnten Streifzügen auf dem Rad oder zu Fuß erkundet - habe ich dabei ins Herz geschlossen.

Meine Tätigkeit als Assistentin in verschiedenen Klassenstufen am Gymnasium war abwechslungsreich und vielfältig. Es hat mir sehr viel Freude gemacht, meine Muttersprache Deutsch zu unterrichten. Wie schade, dass ich die Fortschritte "meiner Schüler" nicht weiter verfolgen kann, denn ich hoffe sehr, dass sie ihre Scheu, diese schwere Sprache (so ihre eigene Ansicht) aktiv zu gebrauchen, immer mehr ablegen können. Trotz gelegentlicher Kommunikationsschwierigkeiten habe ich die jungen Leute als sehr aufgeschlossen und freundlich erlebt und ich kann nur hoffen, als Lehrerin an meiner deutschen Schule solche Schüler anzutreffen!

Ganz herzlich danken möchte ich auch allen Kollegen und Kolleginnen am Gymnasium, die mir offen begegnet sind und die Kommunikation mit mir - trotz Schwierigkeiten meinerseits mit der tschechischen Sprache - nicht gescheut haben. Voran meinem Kollegen im Fach Deutsch, Tomáš Scholz, der alles um meinen Aufenthalt in Chotěboř organisierte, weiter Eva Podolkova, Hana Mulfingerová und Michal Jakeš, die mir in ihren Unterrichtsstunden freie Hand ließen, eigene Ideen einzubringen und auf meine Art zu unterrichten.

Was werde ich vermissen, wenn ich Chotěboř verlasse? Ganz besonders die tschechische Sprache, in deren Klang ich mich verliebt habe. Aber auch die gute böhmische Küche: buchty, špalíčky, knedlíky s masem a se zelím. Moc dobrý! Vielleicht auch die tschechische Mentalität... Immer wieder gefragt, fällt es mir nach wie vor schwer, Deutsche und Tschechen in Abgrenzung voneinander zu charakterisieren. Ich denke, wir haben viel gemeinsam. Doch die Deutschen denken in Begriffen, sie beurteilen und bewerten alles und jeden. Die deutsche Sprache hat lange Wörter, um alles auf einen Begriff zu bringen. Dagegen hat das Tschechische so unglaublich viele Aspekte von Tätigkeitswörtern / Verben: Man tut, was man kann und muss und will, jetzt oder nachher, in dieser Hinsicht oder in jener, einmal oder immer wieder ... und damit ist es gut. Man muss es nicht auch noch bewerten! Das ist mir sympathisch.

Das Comenius-Programm, in dessen Rahmen ich als Assistenzkraft tätig sein konnte, dient dem innereuropäischen Austausch. Ich hoffe, dass mein Einsatz einen kleinen Beitrag zur Begegnung unserer beiden Länder und damit zur Stärkung europäischer Beziehungen leisten konnte. Ich selbst verbinde mit der Tschechischen Republik seit meinem Aufenthalt hier ein Stückchen Heimat und wünsche mir, dass die wechselseitige Beziehung zwischen Tschechien und Deutschland in Zukunft von positiven Erfahrungen und gegenseitiger Achtung geprägt sein wird.

Annemarie Glock

Můj pobyt na Vysočině, v půvabné krajině v srdci České republiky, byl plný zážitků, intenzivně vyplněného času a nabytých zkušeností. Měla jsem štěstí, že jsem zde zažila překrásný, slunečný podzim, který trval až do začátku adventu. Krajina, kterou jsem objevovala na kole nebo po svých, zůstane navždy v mém srdci.

Moje práce asistentky v různých třídách na gymnáziu byla rozmanitá a mnohotvárná. Během vyučování němčiny jsem zažila mnoho legrace. Jaká škoda, že pokrok svých žáků nebudu moci dále sledovat, ale doufám, že jejich ostýchavost používat tento těžký jazyk - podle jejich názoru - navždy zmizí. I přes občasné potíže při komunikaci byli tito mladí lidé otevření a přátelští. Mohu jen doufat, že jako učitelka na své německé škole budu mít příležitost učit také takové studenty.

Především bych chtěla poděkovat všem kolegům a kolegyním na gymnáziu, kteří se se mnou setkávali a otevřeně komunikovali - i přes těžkosti v českém jazyce z mé strany - vždy mě trpělivě vyslechli. Především děkuji svému kolegovi Tomáši Scholzovi, který organizoval všechno kolem mého pobytu zde v Chotěboři, a dále všem svým kolegům němčinářům Evě Podolkové, Hance Mulfingerové a Michalu Jakešovi, kteří mi nechávali o výuce volnou ruku, abych realizovala své vlastní myšlenky a mohla vyučovat svými metodami.

Co budu postrádat, když opustím Chotěboř. Především češtinu, jejíž zvuk jsem si zamilovala. Ale také dobrou českou kuchyni: buchty, špalíčky, knedlíky s masem a se zelím. Moc dobré! Možná také českou mentalitu… Pořád se mě ptají, jak bych charakterizovala rozdíl mezi Čechy a Němci. To mi připadá těžké. Myslím, že máme mnoho společného. Němci přemýšlí v pojmech, posuzují a hodnotí všechno a každého. Němčina má dlouhá slova, do kterých se snaží obsáhnout vše. Naproti tomu má čeština neskutečně mnoho tvarů slovesného vidu: Člověk dělá, co umí, musí a chce, teď nebo později, v tomto nebo jiném ohledu, jednou nebo víckrát … a tím je to dobré. Naštěstí se to nemusí známkovat. To je mi sympatické.

Program Comenius, v jehož rámci jsem činná jako pomocná asistentka, slouží k výměnnému pobytu mezi evropskými zeměmi. Doufám, že moje působení bude malým přínosem při setkávání našich zemí a tím i posílením evropských vztahů. Já sama jsem svázána s Českou republikou od mého pobytu v tomto kousku země a přeji si, aby oboustranné vztahy mezi Českem a Německem v budoucnu byly plné pozitivních zkušeností a vzájemného respektu.

studenti 4. A