Měsíc filmu na školách – Případ Dr. Horáková
Měsíc filmu na školách, součást vzdělávacího programu Jeden svět na školách, každoročně pořádá organizace Člověk v tísni. Akce se koná každý rok v listopadu již od roku 2004. Do této akce se zapojují stovky základních i středních škol z celé České republiky. Ani naše gymnázium není výjimkou, jedná se o tradiční akci skupiny Amnesty International.
Letošním tématem pro filmový listopad byla média a totalita. V hodinách dějepisu jsme se zaměřili na politický proces s Miladou Horákovou. Stejnému tématu se věnovali kromě studentů naší třídy septimy ještě studenti 3. A, dějepisného semináře a kvarty.
Prvním naším úkolem bylo zhlédnout dokumentární film Případ Dr. Horáková a k tomu se také účastnit besedy s historikem Petrem Blažkem, která probíhala online s možností klást dotazy v komentářích, ale bylo možné ji zhlédnout i později. Beseda se týkala role médií při procesu s Miladou Horákovou a moderovala ji Linda Bartošová. To ale samozřejmě nebylo všechno.
Naše hodiny dějepisu se tomuto projektu také přizpůsobily. Nejenom, že každá dvojce měla sepsat výstup, reflexi k filmu a přednášce, ale na stránkách JSNS byly připraveny i pracovní listy plné dalších úkolů k tématu.
V jedné vyučovací hodině jsme nejprve společně diskutovali o tom, co jsme se z filmu a besedy dozvěděli, jak se nám líbily a co si o procesu a jeho aktérech myslíme. Pak jsme ve skupinách četli autentické texty, které zasílali různí jedinci i pracovní kolektivy a v nichž vyjadřovali svoji podporu tvrdému postupu proti účastníkům politického procesu. Později jsme společně diskutovali, o čem jsme vůbec četli a co si o konkrétní situaci myslíme.
Další listopadový dějepis jsme opět pracovali rozdělení do skupin. Četli jsme článek z Rudého práva, z 8. června 1950 o zmiňovaném procesu. Pak jsme přiřazovali jednotlivé odstavce k různým technikám manipulace, které tehdejší tisk využíval při sdělování informací lidem. Je zajímavé, že ať už čteme jakoukoliv větu, téměř každá obsahuje minimálně jednu právě z těchto technik. Zkrátka jsme se na vlastní oči dočetli, jak moc neobjektivně tehdejší tisk psal.
Já a určitě i mnoho mých spolužáků jsme toho názoru, že moderní dějiny by měl znát každý z nás. Události, které se děly v průběhu minulého století, jsou jedny z nejdůležitějších. Je správně, že si naše škola takových projektů všímá a s chutí se do nich zapojuje. Přeci jenom, je to i skvělé rozptýlení od té klasické hodiny dějepisu a pracovat s autentickými historickými prameny bylo zábavné.
Za třídu septima Marie Sabolová