O tom, jak jde vést výklad dějin i jinak
Když se do výuky přidá něco neobvyklého, nebo dokonce někdo neobvyklý, studenti to často umí velice ocenit. V případě maturantů na gymnáziu tomu není jinak.
Mgr. Michal Kamp, ředitel Muzea Vysočiny v Havlíčkově Brodě, se s chutí a pravidelně i s úsměvem zapojuje do hodin našeho semináře z dějepisu. Do učiva vnáší trochu jiný pohled, a hlavně s výkladem pracuje zcela jinak, než jsme ve škole zvyklí.
Pan Kamp s námi probírá moderní dějiny, které obvykle v tomto semináři neprobíráme. Na začátku roku byla prvním tématem role prvního československého prezidenta Masaryka v hilsneriádě. Pravidelně nám připravuje i pracovní listy, které nám pomáhají k utříbení myšlenek i názorů, se kterými hodně pracujeme. Takto jsme se dostali přes první světovou válku, přes druhou světovou válku až do doby komunismu, kdy jsme ve skupinách demonstrovali diplomatickou diskuzi mezi tehdejším Československem, Sovětským svazem a Velkou Británií. To byl poměrně zajímavý zážitek, protože jsme se museli vcítit do událostí po Mnichovské dohodě, dále po druhé světové válce a zapomenout u toho na historii, která následovala poté.
„Učí mimo jiné osobnějšímu úhlu pohledu na dějiny, abychom si z toho mohli něco vzít do života,“ odpověděla mi Barča na otázku, jak by popsala hodiny s Mgr. Michalem Kampem. Mnoho studentů, včetně mě, s ní souhlasilo. Vyučování dějepisu je v dnešní době velmi diskutované téma. Osobně mohu potvrdit, že kdyby každý učil tak, jako vede svůj výklad právě pan Mgr. Kamp, byli bychom více než spokojeni.
Jsme rádi, že nám paní profesorka Ivona Pavlíčková umožnila poznat a pochopit názory pana ředitele Michala Kampa, který je mj. odborníkem na Karla Havlíčka Borovského (jak jsme se mohli přesvědčit na konferenci v Havlíčkově Brodě) a jemu jsme pochopitelně vděční, že se nabídky tak zodpovědně a správně ujal.
Za třídy oktáva a 4. A
Marie Sabolová
Ráda bych ještě jednou poděkovala panu Mgr. Michalu Kampovi za spolupráci, už třetím rokem působí jako odborník ve výuce v semináři z dějepisu. Pomáhá studentům rozvíjet kritické myšlení a orientovat se v důležitých historických událostech moderních dějin. Jeho velký přínos spatřuji i v tom, jak dějiny vztahuje k dnešní politické situaci a dává vše vzájemně do souvislostí. V neposlední řadě se také ve velké míře věnuje regionálním dějinám. Ráda bych mu poděkovala i za to, že se ujal vedení několika prací SOČ studentů z 1. A a 2. A.
Ivona Pavlíčková