Švýcarsko 2024 (projekt německého jazyka)
Bohužel, jak se říká na našem gymnáziu při praktických cvičeních, pan profesor Pokorný pro nemoc nepracoval, a tak s námi jeli jen dva dříve zmínění kantoři. Avšak celý tento projekt měla pod záštitou paní Ing. Alena Svobodová se svou cestovní kanceláří CK ALENA TOUR. Právě paní majitelka této cestovní kanceláře byla strůjcem nabitého harmonogramu a věřte mi, když řeknu, že s paní Alenou jsme se opravdu nenudili.
Odjezd směr Švýcarsko byl naplánovaný na páteční podvečer, tedy na 21. 6. Všichni plní entuziasmu a očekávání jsme se nalodili do našeho autobusu. Po krátké bitvě o místa na palubě jsme byli připraveni vyjet. Cesta byla dlouhá, ale o její zkrácení se snažili páni řidiči vyprávěním vtipů nebo paní průvodkyně svými velice zajímavými fakty, nad kterými občas rozum stál. Dokonce i naši páni profesoři často nevěřícně kroutili hlavami. Každopádně naší ranní odměnou byl pohled na rozvodněný Rýn a také na Bodamské jezero. Právě okolo Rýna se odehrávala většina příjezdového dne. Jako poprvé jsme na švýcarskou půdu vstoupili v městečku Stein am Rhein, jenž je považováno za jedno z nejlépe dochovaných středověkých měst Švýcarska. Dále nás čekala návštěva monumentálních Rýnských vodopádů. V neposlední řadě jsme měli možnost nahlédnout do, k naší smůle deštivého, hlavního města Švýcarska, Bernu. Po těchto aktivitách nás čekala poslední cesta tohoto dne směr naše základna, nebo-li horská vesnice Les Mosses.
Nedělní program, jak sama paní průvodkyně říkala, byla ještě taková „rozehřívačka“. Začali jsme ho na sladké notě, konkrétně v čokoládovně Nestlé. Zde jsme měli možnost dozvědět se vše o historii a výrobě čokolády, jak ji známe. Samozřejmě se tato návštěva neobešla bez drobných nákupů stejně tak jako v naší další destinaci, v sýrárně Gruyéres. Ve stejném Kantonu se nacházel i středověký hrad Chillon, který jsme si nemohli nechat ujít. I tento den jsme zakončili ve městě. Nikoli však ve městě hlavním, ale v lázeňském městečku Montreux, oblíbeným i samotným Freddiem Mercurym, jenž zde má i svou sochu. A poté opět cesta do Les Mosses.
„Wow, to budete čumět“, zaznělo z úst paní Aleny při pondělní výpravě do Zermattu pod Matterhornem, tak se i stalo. Ani četné sesuvy půdy nás nezastavily při naší cestě do Zermattu. Na místě jsme byli kromě vysokohorské přirážky a jednoho z nejdražších McDonaldʼs ohromeni také krásou města i Matterhornu samotného. Náš obdiv se ještě více znásobil, když jsme vyjeli lanovkou do stanice Sunnegga, kde se nám otevřel výhled na celý masiv Monte Rosa, jehož je Matterhorn součástí. Od útoků na naše peněženky jsme si odpočinuli při krátké zastávce u zemních pyramid a také při „menší“ túře na 285 metrů vysokou přehradní hráz Grande Dixence. Odměnou za naše úsilí byl kouzelný pohled do údolí. Pondělní působení ve vodním zámku Evropy, jak se Švýcarsku přezdívá, jsme zakončili spánkem v autobuse a později drobným balením před ranním odjezdem.
Po naložení zavazadel a rozloučením se s ubytováním nás program zavedl nejdříve ke světovému unikátu skalních vodopádů Trümmelbachfälle, kde se v korytě stékají vody ze tří alpských vrcholů. Dále následovala polední pauza v Interlakenu. Odpoledne soutěska Aareschlucht a skoro až tradičně jsme zakončili den městem, konkrétně Lucernem. Nyní nás už jen čekala cesta domů. Náročnost této cesty byla nepopsatelná. Pánům řidičům už došly vtipy, paní průvodkyně již kupodivu neměla co říct a tak celou situaci zachránil pan profesor Jakeš se svými vtipy a také skvělým příběhem, který krásně zakončil tento projekt.
Závěrem bych chtěl za nás za všechny poděkovat pedagogům a všem zúčastněným členům cestovní kanceláře za zrealizování tohoto projektu. Samozřejmě nesmím zapomenout na pány řidiče, kteří se neohroženě vrhali do každé dopravní situace a jen potvrzovali slova paní průvodkyně, že s nikým jiným si tu cestu představit neumí… inu já už taky ne. Tak zase někdy, třeba příští rok na některém z podobně skvělých projektů, ale teď už hurá na prázdniny.
David Joksch, účastník projektu
P.S.
Fotky z projektu jsou na facebooku školy nebo v galerii na našich stránkách www.gch.cz
