Nejen že vím, kde je to na mapě
Fór tkví v tom, že na první pohled jsme dokonce přemítali, zda jsme opravdu správně na přednášce o Ekvádoru, s přihlédnutím na jeho netradiční vzhled. Nicméně během pár okamžiků se náš mírný úsměv obrátil v pusu dokořán, protože nejen obsahem, ale i způsobem, jakým nám byly různé příběhy a zkušenosti interpretovány, nás pan Ptaszek neuvěřitelně a neodolatelně zaujal. Zkrátka bych si troufal říct, že se nám prodal.
No a bylo to vidět, jelikož by se v učebně nenašel jediný student, který by s nadšením neposlouchal jeho příběhy, ať už o krásné indiánské španělštině nebo o fotbale, který je pro ně něčím, čemu by se dalo bez hyperboly říkat druhé náboženství, podobně jako je tomu ve zbytku Jižní Ameriky a mnoho dalšího. Samozřejmě bych lhal, kdybych tvrdil, že nám vyprávěl jen syrové příběhy, obzory jsme si rozšířili také o zdejší architekturu, hospodářství, kulturu, zvyky nebo třeba o chování místních… To, co mi ale asi v hlavě utkvělo nejvíce, byl fakt, že není radno úplně věřit všem průvodcům nebo různým televizním dokumentům o jakékoliv zemi, protože to většinou je jen malá část pravdy, ba dokonce se jedná o ryzí fikci! Jak sám on řekl: „Koupil jsem si průvodce, ale hned druhý den jsem ho vyhodil, protože tvrdil něco jiného, než jsem já viděl na vlastní oči.“
Za zmínku neoddiskutovatelně stojí tamní příroda. Je to něco úžasného, avšak zároveň něco tak nebezpečného, ať už co se zvířat, nebo hlavně tamních majestátných hor týče. Andy, jak zní geografické označení pro toto horské pásmo, jsem doposud s jistotou dokázal najít na mapě, teď za tímto pojmem vidím věcně a živě nehostinný horský masiv mísící jak úskalí, tak neutuchající krásu. Klíčovým problémem těchto hor je prý častá eroze půdy na hřebenech, kolem kterých vedou silnice sotva pro dvě auta, takže tyto sesuvy jsou bohužel častá pohřebiště pro projíždějící obyvatele.
Ať to neukončím na zlé notě, chtěl bych za třídy kvinta a 1. A poděkovat paní profesorce a panu Ptaszekovi za zprostředkování této úžasné, obohacující a přínosné besedy a zároveň s tím budeme doufat, že se v budoucnu znovu dočkáme podobně skvělé přednášky, jako byla tato.
Za třídy kvintu a 1. A
David Joksch
